V knize „Sebevražedné spojenectví“ bývalý východoněmecký historik rozebírá za minulého režimu tabuizovanou německo-sovětskou vojenskou spolupráci v letech 1920-1941.Německo, stejně jako Sovětský svaz, se po první světové válce ocitlo v izolaci, jeho armáda byla silně omezena a mělo zakázáno vyvíjet moderní zbraně. Sovětský svaz naopak toužil po rozšíření a zmodernizování své armády a tak k sobě tyto dva státy poměrně logicky našly cestu.