Když mladý Herman Melville vydal v roce 1846 po návratu ze svých námořních plaveb svou první knihu Taipi, stal se předmětem ostré kritiky. Pokrytecká puritánská společnost mu nemohla odpustit odsouzení koloniální politiky a pravdivé zobrazení poměrů v Tichomoří, kde se četní misionáři snažili vtloukat nevinným divochům do hlavy křesťanské ctnosti. Kniha vycházela od té doby ve zkrácené podobě, jen jako dobrodružný příběh dvou mladých námořníků, kteří uprchnou pro nelidské zacházení a kruté podmínky z velrybářské lodi a prožijí několik měsíců na ostrově mezi kanibaly.