Kniha je věnována prvnímu pokusu obyvatelstva, jež hovořilo starou řečtinou, vstoupit na jeviště světové kultury. Mykénská civilizace, jejíž vzestup, vrchol a pád spadá do období mezi 16.–12. stol. př. n. l., je z jedné strany plnohodnotnou součástí řeckých dějin, na straně druhé však vykazuje natolik zvláštní rysy, že ji lze plným právem pokládat za zcela autonomní civilizaci, podobně jako tomu bylo později u řecké kultury antické i u kultury byzantské.